Posíleni příslibem, že Pán přebývá ve chválách svého lidu, přijímáme svým děkováním živou přítomnost Páně a už teď konáme, co bude naším povoláním
v Božím království.
Své kontemplativní povolání bychom nežili plně, kdybychom nevzdávali díky na každém místě a v každém čase. Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase, z úst mi bude znít vždy jeho chvála. Milost spontánní a nezištné chvály se snažíme naplňovat hlasitou chválou v našich liturgiích i v každodenním životě.
Chvála je postoj před Bohem, ve kterém stvořený člověk uznává Hospodina jako Boha a Pána. Chvála nás otevírá pro Boží působení a disponuje pro přijetí darů Ducha. Chválu je možné vyjádřit zpěvem, spontánní modlitbou, gestem a tancem, ale také tichem, které je naplněno uctíváním.
Z Knihy Života (Tato sekce bude rozšířena o další informace)
Ticho se rodí z chvály, chvála se rodí z ticha!
