Nastal den Letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali. (Sk2,2-4)
Tato zásadní událost dějin spásy představuje začátek posledních časů. Dosvědčuje to i apoštol Petr ve svém kázání s citací z proroka Joela: „V posledních dnech,“ praví Hospodin, „vyleji svého ducha na každé tělo. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny, vaši jinoši budou mít prorocká vidění. Rovněž na otroky a otrokyně vyleji v oněch dnech svého ducha a budou prorokovat.“
Poslední časy jsou též časy církve, kterou Duch svatý v průběhu staletí podpírá a obnovuje. I dnes mocně a všestranně působí, dává Božímu lidu v jeho rozličných vyznáních novou tvář, jak po tom vroucně toužil papež Jan XXIII. při zahájení druhého vatikánského koncilu: „Duchu svatý, konej dnes své zázraky jako o nových Letnicích.“ Hlavním plodem prvních Letnic byl zrod první křesťanské obce (v níž všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce) a počátek hlásání evangelia, který provázely znamení a zázraky. Podobně dnešní obnova v Duchu svatém přinesla nové formy společného života a zanícený misijní vzmach.
A protože Komunita vzešla z tohoto proudu, musí rozvíjet obě dimenze: společenství i misii.
Z Knihy života (Tato sekce bude dále rozšiřována)
